Jdi na obsah Jdi na menu
 

Vzpomínky maminky

23. 4. 2009
Lukovská škola hrála po několik let u nás doma důležitou roli. Navštěvovaly ji totiž všechny tři naše děti.
Bydlíme na konci vesnice směrem k Lanškrounu, takže do města to máme z celé vesnice nejblíže a zastávku autobusu takřka „u nosu“. Přesto by nás ani nenapadlo, posílat své prvňáčky, ale i druháčky atd. do školy ve městě, pokud to není nutné. Jako máma jsem totiž věděla, že v naší vesnické školičce je o moje děti výborně postaráno, že je tam nikdo nešikanuje, že jim neujede autobus, že mají školou zajištěný celodenní pitný režim, kdy paní kuchařka denně vařila čerstvý čaj z bylinek, které děti kolem školy samy nasbíraly a tak dále – výčet výhod malé vesnické školy by byl dlouhý.
U školy se nachází velká zahrada, kam mohou děti vyběhnout i o přestávce. Moc se mi líbilo, že např. výuka vlastivědy probíhala často velmi názorným způsobem, kdy děti pozorovaly čápy hnízdící na školním komíně, pěstovaly pod okny rajčata, jahody a pozorovaly chování spousty zvířat, která bylo možno vídat v těsné blízkosti školy.
Hezké, klidné a přátelské prostředí venkovské školy mělo příznivý vliv také na učitele a ti zas, ač možná nevědomky, přenášeli tuto atmosféru při výuce na všechny žáčky. Děti se tak ve svém nejranějším věku naučily všechno potřebné v klidu a beze stresu, takže do 5. či 6. třídy základní školy v Lanškrouně vstupovaly vyrovnaně a bez problémů.
Nechyběly ani oblíbené výlety do blízkého či vzdálenějšího okolí nebo i do hlavního města naší republiky. Vzpomínám si, že se děti těšily na školní akce, jako bylo opékání buřtů, besídky pro rodiče, na konci školního roku spaní ve škole, cyklovýlety a dokonce i školní stanový tábor.
Dnes jsou moji dva synové a dcera dospělí a samostatní, na dalších stupních vzdělávání neměli nikdy žádné problémy a v životě se zatím dobře uplatnili, stejně jako spousta dalších dětí, které naší školičkou prošly, často vystudovaly vysoké školy a výuka ve spojených ročnících naší základní školy jim opravdu neublížila. 
Dnes se s dcerou, která by chtěla žít v naší obci, obě těšíme na to, že i její děti budou docházet do školy, která byla významnou součástí jejího spokojeného dětství.
 
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář